• Me, My Cat and Cabernet

Zápisky z cest: La Sagrada Família; žena, kterou bych chtěla být

Updated: Apr 2, 2019

Konečně stojí přede mnou. Já na ni koukám. „Hmmm, je taková ... .“ Udělám dva kroky dozadu. „Je taková ... .“ Pak na ni kouknu zleva, kouknu na ni zprava a nakonec ji vyfotím a už píšu mé Supa Trupa BFF. „No, nechci nic říkat, ale žádná krasavice to tedy není.“


Má Supa Trupa BFF odepíše okamžitě a to ve svém ryze klasickém stylu. „No jo Leni, je to ženská, nemusí být krásná a stejně na ni všichni čumí.“ Koukám na její odpověď. Ne, že bych čekala podrobný rozbor moderní architektury, ale toto? Chvíli kroutím hlavou, doslova čumím na tu zprávu, pak na Sagradu, na zprávu a zase na Sagradu a nakonec propuknu v hurónský smích a mé Supa Trupa BFF musím dát za pravdu.


„Je to ženská!“ směju se, až se břicho propadám, a popouštím uzdu svému vyhlášenému ostrovtipu. „Jen jí nikdo neřekl, že než odejde z domu, měla by se podívat do zrcadla a jednu věc si sundat, jak pravila Coco Chanel. Chuděrka to s těmi doplňky trochu přehnala!“


„Je to ženská! Vždyť si kupuje o číslo menší hadry a doufá, že se do nich narve. Nechci nic říkat, ale na to náměstíčko se jim prostě nevejde!“ házím do pléna hlášky na účet nebohé La Sagrady Famílie, zajíkám se smíchy a nakonec vytahuji eso z rukávu.


„Je to ženská! Vždyť taky stojí majlant, aby Vás pustila dovnitř. (Chápete, co tím myslím. :-))


Prochechtám celé odpoledne a celý večer, na La Sagradě nenechám nitku/cihlu suchou, tak, jak to my ženy umíme, a než se uložím ke spánku, ještě se poklepu po zádech, jak jsem vtipná!


Jak se ukáže, vtipná možná jsem, ale tentokrát byl fórek mířený na mě, protože La Sagrada skutečně žena je a to žena s velkým Ž. A jako ŽENA mi nedá spát; nedá mi spát tři dlouhé noci, kdy na ni nebudu moct přestat myslet, a nakonec ráda zaplatím, abych ji mohla poznat blíže. (Dostat se jí pod kabátek. :-))

Ukáže se, že je to ŽENA sofistikovaná a svůj outfit má promyšlený do posledního detailu. V každém záhybu, každé kudrlince, lístečku i výjevu skrývá symboly a příběhy, a jen pozorný a znalý pozorovatel je uvidí, odšifruje a ocení. (Zde bych ráda podotkla, že se bavíme o Fasádě narození neboť Fasáda vášně je na mě trochu moc a navíc určitě dostala své jméno dle velice obdařené Marii. Asi to byla Marie z Dejvic :-))

Ukáže se, že je to ŽENA, která jednomu dokáže zamotat hlavu, a já až budu stát na vrcholku Torre del Naixement, procházet přes můstek a shlížet na Barcelonu pode mnou a poté sestupovat točitým schodištěm, jen marně se budu pokoušet popadnout dech. (I když to může být způsobeno i strachem z výšek. :-))



Ukáže se, že je to ŽENA s tou nejhlubší duší a největším srdcem a já, až poprvé vkročím dovnitř, tak (kromě svého obligatorního „Ty p***!!!“) zůstanu stát a s úžasem v očích koukat na ten neuvěřitelně ohromný, světlý, čistý a vzdušný prostor okolo mě. Prostor lemovaný sloupy, jež se hrdě tyčí do rozlišných výšek a rozvětvují jak stromy, aby udržely nejen tíhu stropu, ale i celý chrám při sobě. (Mé drahé čtenářky, není Vám to povědomé?) Budu stát uprostřed a otáčet hlavu doprava a doleva a nahoru a dolu. Budu nasávat všechnu tu krásu a, v porovnání se zevnějškem, i jednoduchost. (I když některé detaily, konkrétně skleněné zdobení sloupů, bych si odpustila, ale která z nás na duši nějakou tu jizvu nemá?)


Budu tam stát, a když slunce opře své paprsky do vitrážových oken, která se rozsvítí ve všech barvách duhy a poté rozehrají svou světelnou show po celém chrámu, pocítím, jak mi začnou hořet tváře. Budou hořet nadšením, úžasem a možná i trochu studem, studem za všechny ty věci, které jsem o ní řekla. Budu myslet na všechny ženy, které si podobné poznámky vyslechly. Budu myslet na časy, kdy jsem je slýchala já. Ale především budu myslet na všechny ženy, které jsou takové, jaká je ona; dechberoucí, sofistikované, milující, otevřené, tajemné, silné a hrdé. Budu stát uprostřed a budu se snažit si ten obraz navždy vtisknout do paměti jako fotku a napíšu si k ní jediné: „La Sagrada Familía; žena, kterou bych chtěla být.“

S láskou, Vaše ŽENA Leni


A protože všichni kolem mě říkají, že toto století patří právě ženám. I já se tedy přidám (#metoo, haha :-)) a v sérii článků si Vám, mé milé čtenářky a moji milí čtenáři, dovolím představit ženy, které pro mě v životě byly a jsou moji Sagradou.


©2018 created by me, written by me, loved by you :-)